Příběh o obyčejném člověku, který je vlastně neobyčejný (schváleno)

„Mnozí z těch, co žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by si zasloužili žít.“

Den První: Krypta
Ptáte se kdo jsem? Jsem někdo, komu svěříte svůj život do rukou, ve kterých jsou dýky a jed. Jsem někdo komu svěříte tajemství, které během chvíle zná celé město, jsem někdo, proti komu vytáhnete meč, který bude použit nakonec proti vám. Jsem prostě svině. Bohatejm beru, chudejm dávám.
Jsem Jarren Hill, Rudy Rudinski, Barney Ronhill, a tak dál.
Jsem smrt a život, radost i smutek, láska i nenávist.
Lidé mě přezdívají smrt, ale to je nekvalitní jméno, říkejte mi prostě ježek.
I když, chvíle kdy mi tak řeknete, se nedožijete.
Těšilo mě.



Den Druhý: Vynalézání
"Tak, teď ještě přidat solopepř, cukr a je to hotovo" povzdechl si Ježek při výrobě kouřové bomby.
Vzal menší krabičku, do které uzavřel knot, po zapálení by měla přijít menší exploze a nakonec se vše zavalit kouřem, což byl původní plán.
Vše v přiměřeném množství nasypal do krabičky, vzal zápalky a knot zapálil.
Po chvíli to dosyčelo, ovšem, exploze nikde! Přiblížil se ke krabičce, a v ten přesný moment to bouchlo.
Po pár minutách neustálého dušení a kašlání, se společně s velkou salvou nadávek vydal Ježek z budovy. Tvář očouzenou, stejně jako celý oblek.
Rychle zaběhl do obchodu pro oblečení nové, ve městě byl znám jako příliš neslavný bard, inženýr a alchymista.
Vešel znovu do pokoje, tentokrát první věc co udělal, byl náhled do zrcadla.
Celkem větší muž, svalnaté postavy s pár chlupy na nosu, kozí bradkou a holou hlavou.
Lehl jen unaveně na postel, nehledíc na to, že v místnosti byl pořád kouř.

Den Třetí: Slavnosti
Ve Fraiwaldu to tentokrát žilo, z doslechu se dozvěděl, že se chystají slavnosti, aneb přesné místo kde by se to dalo spáchat.
Jeho cíl byl tentokrát prostý, kovář který konkuroval tomu tradičnímu městskému, dva zlaté, jednoduchá práce.
Začalo to, městem procházeli desítky lidí, davy ve kterých je jednoduché se ztratit.
První věc, výbava. Kouřová bombička, vysunovací dýka, černá růže a společenské oblečení, to je vše co náš milý, vysoký a svalnatý muž bude potřebovat.
Vyšel ven a hned zahlédl svůj cíl, muž, spoře oděný, v otrhané vestě s dírou v botách, to určitě není někdo, kdo by chtěl kazit obchody někomu, kdo se věnuje stejné profesi. Ten muž byl opravdu chudák, žijící z toho co za den dostane, kující z toho nejnekvalitnějšího.
Jeho hlava nyní pracovala na plné obrátky.
Dvě rozhodnutí. Zachovat se jako člověk, nebo jako svině.
Člověk je možnost, kterou zvolím.
Městský kovář tentokrát zůstal doma, bylo období nemocí, stejně jako Martina Fujovská, ta selka, oba mají asi nějakou novou chorobu.
Jednoduchá věc.
Klep... Klep... Klep.
Kovář otevřel dveře, mírně se na Ježka usmál.
"Dokonáno. Teď ty peníze." odvrátil na úsměv zamračený Ježek.
"Áh, jistě. Zde." pokynul kovář k měšci na stole.
Ježek jen měšec sebral, v tu chvíli na zem pustil kouřovou bombu.
Kovář, jež byl sám doma zakřičel, a snažil se vydat ke dveřím, v tu ovšem, noha před jeho nohou, padl ihned na zem.
"Těšilo mě." řekl suše Ježek.
Poté jen dýka, rychlé utišení bolesti.

Během chvíle našel toho otrhaného kováře, s úsměvem mu měšec hodil.
"To je něco do začátku. Teď jsi pořádný kovář, kovej kvalitně a peněz bude přibývat."
S neupadajícím úsměvem se jen vydal zpátky do svého stanu v horách, kvalitní změna, na to že před chvílí byl ještě zabydlený v pokoji v hospodě.
Došel ke stanu, pohladil svého loveckého psa a padl ihned do přichystané kožešiny, pes se automaticky připojil k němu.
"No, zítra je taky den, Maxi. Uvidíme co dalšího můžeme udělat pro společnost. Dobrou."

____________________________________________________________________________________________________________________________
Takže, o co vlastně žádám?
O povolení hrát tohoto "anti-hrdinu".
Postava která bude hlavně vynikat v inženýrství, zabijení a v mixování jedů. Z klasické alchymie umí totální hovno.
Není to klasický nájemný vrah, většinou to skončí vraždou toho, co si Ježka najal.
Takže:Žádám o možnost výroby nějakých itemů, které bych samozřejmě RPil, jejich výrobu, jejich testování i konečné použití.

Žádám rovněž o možnost si kdykoliv požádat o  rename a změnit tím jen inRP jméno postavy, jelikož je samozřejmost že se OOC bude hodně rozléhat, a lidé si budou dávat pozor nad člověka co má například jméno Jarren nad hlavou, vzhled bude zůstávat vždy stejný (poznávací znaky: modré oči, jizva pod levým okem, mírně spálené obočí). Měnit se může jen střih vousů a vlasů, čehož využívat moc nebudu, pro lidi bude hlavní si zapamatovat to jak vypadám, ne jak se jmenuji.

Předem díky

Já osobně nejsem proti, jen mi osobně nepřijde moc košer to psát jako oficiální žádost, spíše bych to poslal Zacharymu do PMky, už jen z důvodů možného OOC (tím nechci říct, že jsou všichni OOCčkaři, ale nikdy člověk neví). Nicméně s tím, jak to máš vymyšleno (tj. rename po každé "akci") mi to přijde fajn a dokonce i s klidem RPitelné.

Jinak inženýrství je především výsada trpaslíků, ostatní rasy se tomu nějak výrazněji nevěnují, i když pokud to zůstane u věcí typu dýmovnice, tak si myslím, že by to byl schopen sestrojit bez větších problémů i člověk.

To inženýrství by mělo hlavně zůstat u kouřových bomb / třaskavých. Vždy něco na odvedení pozornosti. Nechci tu přicházet s vynálezy na styl nočního vidění, převlíkátoru 3000 a tak.

Příběh se mi líbil, o tom žádná. Proti postavě taktéž nic nemám, tudíž jsem pro.

Na úrovni inženýrství se domluvíme soukromě, OPčkovat s tou postavou nebude (nebo si tě najdu!).

SCHVÁLENA